Machři

Plakát k filmu Machři
Premiéra26. 08. 2010
Jazyková verze:  

titulky

Komedie o pěti přátelích a bývalých spoluhráčích, kteří se po letech sejdou, aby vzdali poctu svému zesnulému basketbalovému trenérovi z dětství. Spolu se svými ženami a dětmi stráví víkend 4. července v domě u jezera, kde před léty slavili své vítězství. Navazují tam, kde přestali a zjišťují, proč zestárnout neznamená nutně dospět.

Partneři filmu:

       

O FILMU

 

            Na samém počátku stál Adam Sandler, který přišel s nápadem na příběh o muži, který se domnívá, že on i jeho rodina ztratili představu o tom, co je v životě důležité. Když se tedy nečekaně vrací do svého rodného města, rozhodne se využít to jako příležitost k tomu, aby znovu nalezl své kořeny a vrátil svou rodinu na správnou cestu. Aby toho docílil, pronajme si dům u jezera a pozve své staré přátele i s rodinami, aby společně strávili jeden sváteční víkend.

            „Celý projekt působil opravdu zajímavě,“ říká režisér Dennis Dugan. „Parta přátel se v létě sejde, aby natočila film o přátelích, kteří se v létě sešli v domě u jezera. Je to hořkosladké setkání, protože jeho příčinou je smrt jejich trenéra, ale současně jsou rádi, že se zase vidí. Poznávají své rodiny – manželky, přítelkyně, děti a psy – v okamžiku, kdy v životech všech z nich nastávají změny.“

            Skrytá emocionálnost celého příběhu se ukázala klíčovou pro to, aby se všechny herecké hvězdy uvolily na filmu podílet. „Adamspolečně s Fredem Wolfem napsali vážně úžasný scénář,“ soudí Rob Schneider. „Je velice zábavný a figurují v něm zajímavé postavy. Dennis nás opravdu hodně povzbuzoval, aby vše bylo co nejreálnější – běžte na plac, pohrajte si s tím materiálem a podejte co nejpřirozenější výkon.“

            „V tomhle filmu se objevuje celá řada zábavných a legračních lidí, ale zdaleka tu nejde jen o tohle,“ popisuje Maya Rudolph. „Jde o film o starých kamarádech, v němž hrají lidé, kteří skutečně jsou starými kamarády. Na jejich vztazích je to naprosto jasně pozorovatelné.“

            Jakmile Sandler a Fred Wolf scénář dokončili, nebylo těžké ostatní přemluvit. „Adamovapředstava byla taková, že všichni přijedou i s rodinami a strávíme příjemné léto v domě u jezera,“ vzpomíná Dugan. „Tohle léto se rozhodně řadí k jedněm z nejlepších za celý můj život. Protože se tu všichni tak dobře znali, bylo to jako účastnit se opravdu skvělé party. Adam vážně toužil po tom, aby se tahle atmosféra odrazila i ve filmu.“

            „Adampro nás připravil něco neuvěřitelného,“ podotýká Salma Hayek. „Všechny naše děti jsou zhruba ve stejném věku a převážně děvčata, takže si okamžitě všechny rozuměly. Bylo to opravdu rodinné prostředí – bylo to dokonalé.“

            „Chtěli jsme, aby celý film působil nostalgicky,“ říká výtvarník Perry Andelin Blake. „Všechno odkazuje na časy, kdy byl život snazší. Film je ve skutečnosti o návratu k rodině, ke kořenům a ke společnému trávení času s přáteli.“

            Reálné vztahy mezi herci se proto bez problémů přenášely i na postavy, které na plátně hrají. Celá řada hvězd filmu Machři se navzájem zná řadu let. „Většinu z nich jsem poznal v Saturday Night Live,“ vysvětluje Rock. „Adamajsem poznal před dvaceti lety při stand-up vystoupení v Comic Strip v New Yorku. Prostě jsme si rozuměli, byli jsme ti mladí a legrační. Spadea jsem poznal v SNL. Stejně tak Schneidera.“

            „Pokud se hodně pohybujete mezi komiky nebo komediálními herci, občas narazíte na opravdu hodně soupeřivé lidi. Předhánějí se v tom, kdo z nich bude vtipnější,“ míní Dugan. „Ale tahle skupinka byla opravdu uvolněná – zčásti myslím i proto, že je všechny spojoval Adam. Všichni do toho šli s úžasným přístupem – prostě se budou bavit a uvidí, co z toho vznikne.“

            Pět hlavních hrdinů filmu má mít přirozený talent pro hraní basketbalu, protože v dětství dokázali vyhrát místní šampionát. Herci se ale shodují: jenom Sandler a James umějí hrát, Spade a Schneider jsou na tom hůř a Rock je z nich nejslabší. „Docela to jde – zvládnu pár fint,“ říká Spade. „Sandler je z nás nejlepší a Kevin je solidní. Já ujdu, Schneider ujde, ale Rock...je mi líto.“

            „Rozhodně nejsem atlet,“ připouští Rock. „Jestli umím hrát? Ne. Neuměl jsem hrát ani zamlada, ale tehdy jsem aspoň hrával často, takže jsem dokázal najít způsoby, jak družstvu pomoci. Teď, když jsem starší, nestojím ale vůbec za nic. Je to hrůza.“

            „Sandlera já jsme nejlepší. Což zní, jako by se nám ostatní blížili. Ale tak to není – všichni ostatní nestojí za nic,“ říká Colin Quinn, který hraje jednoho z jejich bývalých soupeřů, který zůstal v rodném městě a vychoval tam rodinu. „Jinak se to popsat nedá. V tom je ten problém s komiky – nebo je to možná to, co je na nich tak dobré? Všichni jsou hrozně sebevědomí. Jsou schopni zkazit padesát hodů za sebou, ale jakmile vy zkazíte jediný, okamžitě si z vás budou dělat legraci. Ale to je v pořádku – tak to zkrátka chodí.“

            Pro trénink na velký basketbalový zápas, který celý film uzavírá, si tvůrci filmu pozvali bývalého hráče NBA Pooha Richardsona, aby s herci pracoval na jejich basketbalových schopnostech. „Říkal jsem si fajn, nemáme být zrovna úžasní, takže jsem si myslel, že budeme prostě jen tak pobíhat a hrát s Poohem,“ vzpomíná Spade. „Ale pak sem za námi přijel a nechal nás učit se různé triky. Celkem jich bylo asi 18. Ve hře jsme se nijak nezlepšili, ale působili jsme vážně ohromně.“

            Úkolu vyvážit na jedné straně veškerý ten nespoutaný talent a na straně druhé natočit takový film, jaký byl zamýšlen, se ujal Dennis Dugan, častý spolupracovník společnosti Happy Madison. „Už ani nevím, kolik filmů jsem s Adamem natočil,“ vtipkuje. „Mám za sebou čtyři filmy s Robem Schneiderem, tři s Davidem Spadem, tři s Chrisem Rockem a tenhle je druhý s Kevinem Jamesem.“

            Mít pod dohledem 18 zkušených herců není jednoduchá věc. „Vezměte si například logistiku scény na pohřbu,“ vzpomíná Dugan. „Každý z pěti hlavních hrdinů měl mít oddělený záběr. Každá z postav se setkává se všemi ostatními postavami. Ve scéně se pohybuje asi 600 statistů. Po šest dní se musíte pokoušet lidi povzbuzovat, zatímco točíte dokola pořád jednu a tutéž scénu, abyste měli pokryté všechny úhly záběrů a detaily, které potřebujete. A protože jde o scénu na začátku filmu, kdy diváci hrdiny filmu teprve poznávají a seznamují se s nimi, musíte pak jít do střižny a přijít na způsob, jakým to celé zkrátit, aby to působilo zábavněji a živěji. Bylo to šílené.“

            Adam Sandler představuje Lennyho Federa, který byl kdysi mezi svými vrstevníky velice oblíbený a dokázal je přemluvit k tomu, aby s ním dělali všemožné kousky, jaké děti dělávají. Mezitím vyrostl a stal se z něj hollywoodský agent.

            Bál se Sandler před zahájením natáčení toho, že herci mezi sebou budou soupeřit? „Ne, ne, kdepak,“ prohlašuje. „Myslím, že když nám bylo kolem dvaceti, možná bychom spolu soupeřili, ale to je právě to krásné na tom, když natáčíte film kolem čtyřicítky.“

            Adam Sandler a Dennis Dugan spolu už mnohokrát spolupracovali a baví je to. „Je to velká zábava a také výzva,“ připouští Dugan. „Vždycky jsem si myslel, že jsem ten největší dříč pod sluncem, než jsem poznal Adama a zjistil, že jsem jen druhý. Jako například tenhle film – Adam ho vymyslel, podílel se na scénáři, hraje v něm a ještě ho produkuje, takže se na něm podílí poměrně hodně. Práce s ním je velice motivující – neustále chce, aby vaše práce byla svěží, inovativní a kreativní.“

            Kevin James popisuje svou postavu Erica Lamonsoffa jako „v podstatě sympaťáka, který jenom chce předstírat, že je o něco lepší, než ve skutečnosti je, ale ve společnosti svých kamarádů to dělat nemusí. Pamatuje si, že mezi nimi může být sám sebou a oni mu s tím pomáhají.

            James byl jediným z hlavní pětice, který neprošel pořadem Saturday Night Live, ale přesto mezi ně okamžitě dokonale zapadl. „Bylo to to nejzábavnější natáčení, jakého jsem se kdy zúčastnil,“ říká. „Bylo to ohromně přirozené. Všichni jsme dobří přátelé, což se ve filmu odráží.“

            „Tihle herci jsou všichni velkými ikonami,“ pokračuje James. „Každý den jsem se skvěle bavil. Vždycky musíte spolupracovat s komiky, které respektujete a kterým důvěřujete – pokud je dokážete rozesmát, můžete být spokojeni s tím, že váš materiál skutečně je zábavný, protože jim to můžete věřit.“

            Chris Rock ztvárnil Kurta McKenzieho. „Je to muž v domácnosti. Je doma s dětmi,“ říká.

            Rock se domnívá, že mimo kameru se komici chovají velice podobně jako jejich postavy na plátně. „Kdykoliv, když nenatáčíme, jsme na sebe neuvěřitelně odporní. Říkáme si věci, které by většina normálních lidí nedokázala snést. Komici musejí mít hroší kůži.“

            V případě Rocka je ale přesto vtipkování s kamarády naprosto přirozenou věcí. „Je to legrační. Dokonce i když píšu nové vystoupení. Můžu klidně vystupovat před 20 tisíci lidmi, ale každý vtip, který jsem kdy napsal, byl ve skutečnosti určen pro moje přátele, abych je tím rozesmál.“

            David Spade představuje Marcuse Higginse. „Je to tak trochu sukničkář a rád flirtuje s děvčaty,“ vysvětluje Spade. „Protože všichni ostatní z jeho kamarádů jsou ženatí, rád se prostě baví.“

            Spade upozorňuje na to, že jeho postava zásadním způsobem vyvažuje chování ostatních čtyř hrdinů. „Ti zbývající čtyři mu závidí, protože nemusí řešit věci jako manželka, děti, může trávit čas ve společnosti kterékoliv dívky. Ale co vám připadá super, když je vám dvacet, už nemusí být tak úžasné ve čtyřiceti, a Marcus naopak závidí svým kamarádům to, co mají oni.“

            „K tomuhle filmu jsem se dostal, protože mám prostě štěstí,“ přiznává Spade. „Mám štěstí, že se stále ještě kamarádím s Adamem Sandlerem a že se spolu rádi jdeme někam pobavit. Mám štěstí, protože mám stejně jako oni rád komedii. Byla to ohromná zábava.“

            „Každý z nás má trochu jiný smysl pro humor,“ míní Spade. „Všichni jsou ohromně zábavní, ale současně je respektuji, protože každý z nich má něco, co já sám postrádám. Třeba Kevin James umí nějaký pohyb, který já nedokážu, takže je zábavné ho při tom sledovat. Chris Rock je bezpochyby velice svérázný. Všichni máme podobné vtipy, ale v jejich podání se velice odlišujeme.“

            Spade zdůrazňuje, že ačkoliv se Sandlerem spolupracuje už řadu let, jde v tomto případě o jejich první společný film. „To on zařídil vznik filmů jako Špinavej Joe, Velké dítě Dickie Roberts, Jelita ze střídačky nebo seriálu Rules of Engagement. Je prostě něco jako můj agent. Vždycky se ke mně choval úžasně vstřícně. Jenom jsem si nikdy nemyslel, že se ocitneme společně v jednom filmu, a nevadilo mi to – myslel jsem si, že to je prostě něco, co nám není souzeno. Ale když mi řekl, že by mě v tomhle filmu chtěl mít, bylo to vážně příjemné.“

            Rob Schneider si myslí, že jeho postava, Rob Hilliard, je prostě normální chlápek. „Moje postava je posedlá určitými věcmi, s jejichž pomocí se v životě vyhýbá citově náročnějším situacím,“ dodává k tomu ovšem. „Všem radí, ale na svůj vlastní život tyhle rady neaplikuje.“

            „Je fajn mít kolem sebe přátele, protože si navzájem rozumíte,“ pokračuje Schneider. „Adammůže spolupracovat s kýmkoliv, s kým se mu zachce, a on chce pracovat s lidmi, které zná a kterým věří. Tyhle vztahy se promítají i do filmu a myslím, že to je součástí toho, co diváci ve filmech chtějí vidět.“

            Pro ztvárnění trojice manželek hlavních hrdinů se tvůrcům filmu Machři podařilo najít tři výjimečně talentované herečky. „Salma, Maria a Maya jsou všechny opravdu úžasné herečky s báječným komediálním talentem,“ míní Dugan. „Když se objevují ve společných scénách, jde o velice odlišný komediální styl než v případě jejich mužských protějšků. Film takovou změnu potřebuje, a tyhle úžasné talentované ženy nám přesně to nabídly.“

            Salma Hayek si zahrála Lennyho manželku Roxanne, okázalou módní návrhářku, kterou čeká v domě u jezera nezanedbatelný šok. „Měli být na cestě na módní přehlídku do Milána,“říká Hayek. „Je to pro ni dost šok. Ocitá se v prostředí, které je jí naprosto cizí.“

            Jaké to bylo, být obklopena tolika komiky? „Na začátku to bylo trochu děsivé. Říkala jsem si, že jsou všichni zvyklí na stand-up komedii a jsou schopni od boku pálit jeden vtip za druhým,“ přiznává Hayek. „Ale všichni byli hrozně milí – nikdo se nesnažil nad nikoho povyšovat. Prostě jsem se uvolnila a brzy mě napadaly různé drobnosti – zpočátku to ani nebyly vtipy, spíš jenom činnosti – a oni se mě snažili maximálně podporovat. Bylo to ohromující – smáli se mým nápadům!“

            „Další věc, co jsem zjistila, byla, že Adam je ohromně štědrý člověk,“ pokračuje. „Adamnikdy neřekne něco jako 'to je skvělý vtip, ten řeknu'. On ten vtip přidělí té postavě, ke které se nejvíce hodí. Stejně tak bere v potaz to, zda někdo v předchozí scéně žádný vtip neměl – prostě se o všechny velice pečlivě stará.“

            Stejnou chválu pěje Hayek i na adresu režiséra Dennise Dugana. „Občas jsme v jedné scéně měli 18 lidí, 21 lidí, někdy dokonce 300 lidí,“ podotýká. „Takové scény se musely opakovat, v některých z nich se objevovala zvířata nebo děti, a někdy začalo pršet a všechno se muselo dělat od začátku. Ale on nikdy neztratil trpělivost. Sám je to komik a herec a myslím, že to mu v tom hodně pomohlo. Věděl, na co budou herci v takových situacích myslet, a byl jim vždy k dispozici, rozvážný, v dobré náladě a klidný.“

            Maria Bello, která představuje Sally, manželku postavy Kevina Jamese, zašla až tak daleko, že si pro svou postavu vymyslela celý životopis. „Myslím, že Sally tehdy byla roztleskávačka. Eric byl patrně kapitánem fotbalového týmu. Máme spolu dvě děti a já jsem dokonalá matka. Oni jsou dvojicí těch, kteří z rodného města nikdy neodjeli.“

            „Kevinje ten nejmilejší, nejúžasnější muž na světě,“ soudí Bello. „Prostě jsem se do něj zamilovala okamžitě, jakmile jsme se poznali. Připomíná mi mého bratra Joeyho z Philadelphie – je to dokonalý otec, manžel, oddaný svojí rodině, oddaný své práci a velice skromný. Je velice zábavný, ale současně není jednorozměrný – má ve filmu pár scén, které mě opravdu dojaly. Dokonce jsem se v jedné z nich rozplakala, byl velice přesvědčivý.“

            Bello říká, že pro Sandlera bylo důležité vytvořit během natáčení rodinnou atmosféru. „Objednal bazén, nechal udělat zahradu, postavit basketbalový kurt,“ popisuje. „Můj osmiletý syn je basketbalem posedlý. Když tu s nám byl, připadal si jako v nebi. Bylo to léto v opravdu rodinném prostředí. Trávit léto na východním pobřeží je moc příjemné.“

            „Adamse rozhodl zariskovat poté, co mě viděl v jedné lehké komedii,“ vypráví Bello. „Nikdy jsem takovýhle film netočila a bylo to docela náročné. Ale Sally je skutečná postava. Je to žena posedlá celebritami – čte veškerý bulvár – ale současně je laskavá a vnímavá. Je zábavná, prostá a milá a všechny má moc ráda.“

            Mary Rudolph hraje Deanne, manželku postavy Chrise Rocka. „Je živitelkou rodiny, takže se Chrisova postava musí starat o domácnost, což znamená péči jak o jejich dvě děti, tak o Deanninu matku. To je samozřejmě v jejich domácnosti zdrojem jistého napětí.“

            „Byla ohromná zábava sledovat Chrise, jak hraje takovouto roli – jemného, citlivého muže v domácnosti,“ míní Rudolph. „Je to opravdu velký rozdíl od jeho předchozích rolí. Myslím, že ho to opravdu bavilo, nechat mou postavu, aby ho držela trochu pod pantoflem. Opravdu mě mnohokrát rozesmál a zapomínala jsem na to, že jsem doopravdy těhotná.“

            Rudolph se, stejně jako řada jejích filmových kolegů a kolegyň, poprvé proslavila díky Saturday Night Live. „Beru je všechny jako členy rodiny, protože jsme členy stejného týmu,“ říká. „Já do něj vstoupila později, ale to nevadí – je to jako různé generace jedné rodiny. Všichni jsme potomky Lornea Michaelse a to je pouto na celý život.“

            Kromě toho Rudolph spolupracovala s Hayek v době, kdy druhá jmenovaná Saturday Night Live uváděla, a jak sama říká, „s Marií jsem spolupracovala už v dobách, kdy jsem neměla ani ponětí, že se můžu živit tím, že jsem legrační.“

            Pětice přátel se ve filmu vrací do svého rodného města, kde zjišťují, že někteří z jejich spolužáků zůstali tam, kde byli. Jako v případě dalších klíčových rolí v tomto filmu ztvárnili i tyto role herci, kteří si s oblíbenci společnosti Happy Madison dokonale rozumějí.

            Colin Quinn, další veterán SNL, hraje Dickieho Baileyho, který je pravděpodobně jakýmsi vůdcem místních. Quinn říká, že bylo snadné najít na jeho postavě něco přitažlivého, přestože svým způsobem figuruje jako záporný hrdina. „Během natáčení naše postavy označovali jako padouchy. Takže my jsme padouši? Místní lidé, kteří zůstali v rodném městě, pracovali v místní komunitě, bojovali za svou zemi, to jsou padouši? Hrdinové jsou ti, kteří z města uprchli, vysáli peníze z komunity, ve které žili, a pak se vrátili, aby se během jednoho víkendu místním vlastencům posmívali – to jsou hrdinové? Něco takového je možné jen v Hollywoodu.“

            Navzdory své filmové roli byl Quinn dalším z přátel, kteří byli k natáčení filmu přizváni. „Adamavlastně znám od sedmnácti let. Stejně tak Jacka Giarraputo a také Tima Herlihy a Allena Coverta a Davida Spadea – ty všechny znám z jejich stand-up vystoupení. Chris Rock a já jsme v komediálním světě začali prakticky ve stejný večer. Když jsme nenatáčeli, bylo to jako za starých časů, jako když jsme sedávali v zákulisí klubu, ve kterém jsme vystupovali.“

            Tim Meadows si zahrál Malcolma, dalšího ze starých protivníků. „Jde o vtip, který se vymkl kontrole,“ říká o své postavě. „Šel jsem na večeři se Spadem a řekl jsem mu, že by moje postava měla mít vysoké čelo. No, on se o tom zmínil Adamovi a ten z toho byl nadšený. Během celého natáčení jsem musel všude chodit v klobouku. Jsem svobodný a to vysoké čelo mi na popularitě nepřidávalo. Všichni mě pořád litovali.“

            Od samého počátku bylo pro tvůrce filmu důležité, aby film Machři natáčeli přímo v exteriérech, ve skutečném domě u skutečného jezera. Výtvarník Perry Andelin Blake vysvětluje, proč je něco takového důležité: „Opravdu jsme toužili po tom, aby film působil realisticky a také dokonale vystihoval, jak jezero vypadá, když na vodu svítí slunce. Být na jezeře, být venku, to jsou příjemné změny nálady – mění se světlo i pozadí, v závislosti na denní době. Opravdu jsme toho využili – když den končil, slunce pronikalo do domu okny, ráno jste ho zase mohli vidět, jak se třpytí na vodě. Když se pohybujeme uvnitř domu, vidíte okny skutečné jezero, nikoliv nějakou fototapetu. Všechno to působí mnohem živějším dojmem.“

            Přesto ale museli tvůrci filmu lokaci vybírat velice pečlivě. Natáčení filmu je obrovský počin – ne jen v metaforickém smyslu. Je k tomu potřeba ohromná plocha. Natáčet ve skutečném domě celé léto by velice obtěžovalo ty, kteří v něm ve skutečnosti žijí.

            V lednu 2009 se proto Blake s režisérem Dennisem Duganem vydali hledat dokonalé místo na východním pobřeží. „Náš film se odehrává v létě, ale my svou lokaci hledali v zimě,“ popisuje Blake. „Dívali jsme se na zamrzlá jezera a lesy s holými stromy.“

            Nakonec zvolili pozemek o rozloze 25 akrů v Essexu v Massachusetts. „S městem Essex jsme měli štěstí,“ míní Dugan. „Městu patří poloostrov na jezeře Chebacco. Pronajali jsme si ji od nich a v podstatě z něj udělali přírodní ateliér.“

            Malý dům v Essexu stál na kopci nad jezerem a působil přesně tak, jak tvůrci filmu toužili – ve spojení s velkým pozemkem okolo šlo o dokonalou lokaci. Na domě samotném ale bylo třeba udělat spoustu práce – kdysi dávno sloužil jako rekreační centrum, ale už řadu let ho nikdo nepoužíval a bylo to na něm znát. „Byl v dost bídném stavu. Vnitřní prostory byly zazděny a rozděleny na řadu malých místností.“

            Tvůrci filmu proto začali s pracemi s cílem vytvořit z domu dokonalý dům u jezera. „Vzali jsme původní dům jako základ a doslova jsme ho celý přestavěli,“ popisuje Blake. „Byly tam nízké stropy, které jsme zvýšili a dali na ně trámy. Vybudovali jsme tam jednu velkou místnost, ve které jsme mohli vytvořit dojem chaosu, který vznikne, kdykoliv se někde sejde několik rodin. To bylo pro nás nejdůležitější – potřebovali jsme místo, kde by všechny naše postavy mohly mezi sebou přirozeně komunikovat – velkou místnost, ve které se každý zdržuje.“

            Tvůrci filmu také vyrobili nový vstupní trakt s novými dveřmi a doplnili dům o koupelnu, přičemž všechny tyto úpravy nyní mohou využívat i místní obyvatelé. „Používali jsme staré dřevo a snažili se navodit dojem, že jde o 80 nebo 90 let starý dům,“ podotýká Blake. „Je vzrušující myslet na to, že když jsme s natáčením skončili, slouží dům stále jako rekreační středisko pro děti. Opravdu jsme se snažili o to, abychom to místo zanechali v lepším stavu, než v jakém jsme ho nalezli.“

            Při natáčení byl dům obohacen i o několik dalších částí, které byly ovšem pouhými kulisami. Mezi ně patří například zadní křídlo, které je vystavěné okolo stromu. „Tenhle velký strom rostl metr a půl od zadní stěny původního domu,“ vysvětluje Blake. „Samozřejmě jsme ho neměli v plánu porazit. Takže jsme ho tam nechali. Vybudovali jsme kolem něj schodiště – jednu z větví, která z něj vyčnívala, jsme dokonce proměnili v část zábradlí. Dům je tím opravdu ojedinělý – bylo skvělé udělat něco takhle neobvyklého. Podíváte se na dům zvenku a vidíte, jak z něj vyrůstá živý a zdravý strom.“

            Doplnit bylo třeba také další pomocné budovy. „Protože rekreační centrum nebylo skutečným domem u jezera, potřebovali jsme vybudovat přístaviště, boudu na lodě, pláž a velký trávník vedle ní. Prohlédl jsem si celou řadu fotografií domků pro skladování lodí a viděl jeden, který měl na střeše terasu. Říkali jsme si, že takový návrh by ve filmu v některých scénách skvěle fungoval – předávání cen v roce 1978, souboj mezi Spadem a Schneiderem. Tehdy se nám to zdálo jako drobnost – místo boudy se šikmou střechou jsme postavili boudu se střechou rovnou. Ale do filmu se tohle rozhodnutí později promítlo poměrně zásadním způsobem.“ Tvůrci filmu také vyčistili prostory mezi jezerem a domem, postavili přístaviště a navezli písek, s jehož pomocí vybudovali malou pláž.

            Blake si velice užíval práce na vnitřku boudy s loděmi. „Museli jsme vytvořit dojem, že tam tahle bouda je už nějakých 80 let a že je stále používaná,“ říká. „Máme v ní několik zcela nových záchranných vest a kajaků, ale stejně tak se v ní nacházejí věci staré padesát nebo osmdesát let, všechno je to promíchané dohromady, takže to působí dojmem, že tu pobývalo několik generací.“

            Mezi další úpravy pro potřeby filmu, které zůstaly na místě poté, co natáčení skončilo, patří například zcela nový basketbalový kurt a malé hřiště na baseball. „Vedle našeho domu byl krásný park – vždycky se nám líbil, od chvíle, kdy jsme sem přijeli. Je to překrásné místo, kopce se svažují dolů k pláži a je odtud jeden z nejkrásnějších výhledů na jezero,“říká Blake. „Jediným problémem byl basketbalový kurt – byl tu pouze poloviční a my potřebovali kurt s plnou velikostí, protože měl figurovat ve vyvrcholení celého filmu, kdy naše pětice vyzve své původní soupeře k opakování svého tehdejšího zápasu. Takže jsme postavili velký kurt, což nám nevadilo, protože to byla další z věcí, které jsme mohli městu zanechat poté, co s natáčením skončíme. Stejně tak jsme renovovali baseballové hřiště v parku. Jedním z důvodů, proč je konec filmu tak příjemný, je ten, že z něj máte pocit sounáležitosti a komunity, celé město společně slaví 4. července, a když jsme s natáčením skončili, měli jsme i my příjemný pocit, že jsme se stali součástí zdejší komunity.“

Režie

Dennis Dugan

Kamera

Theo Van de Sande, ASC

Přístupnost filmu

od 12 let

Přístupnost traileru

od 12 let

Stopáž

102 minut

Hudba

Rupert Gregson-Williams

Scénář

Adam Sandler, Fred Wolf

Jazyková verze

titulky

Hrají

Adam Sandler, Salma Hayek, Kevin James, Chris Rock, David Spade, Rob Schneider, Maria Bello, Maya Rudolph